Úvod > Eduard Bass

Eduard Bass

11.01.2014 17:15

1. 1. 1888 - 2.10. 1946

Vlastním jménem Eduard Schmidt. Pocházel z Prahy z počeštěné

rodiny německého majitele kartáčnického závodu.Vystudoval v Praze

staroměstskou reálku, poté se vyučil kartáčnictví

v otcově závodu. Během pobytu v Mnichově, kde obchodně zastupoval

otcovu firmu, se seznámil s podobou moderního předválečného

kabaretu. Rezignoval na rodinou předurčenou dráhu v kartáčnickém

oboru a od roku 1910 působil jako zpěvák a recitátor v kabaretu Bílá

labuť v Praze na Poříčí. Spolupracoval pak s literárním kabaretem

Červená sedma, především jako autor řady satirických kupletů.

Přispíval do předválečných humoristických časopisů (Kopřivy, Humory).

Rokuv 1921 nastoupil do redakce Lidových novin, kde

působil jako fejetonista, soudničkář, reportér, kulturní zpravodaj a tvůrce

týdenních veršovaných causerií, tzv. Rozhlásků. Spoluvytvářel

mimořádnou literární úroveň tohoto nejprestižnějšího listu předválečné

republiky, v letech 1933-42 byl šéfredaktorem.

Spolu s Karlem Čapkem ručili za jazykovou čistotu a vitálnost a politicky

se orientovali směrem k liberálním demokratickým výrazně

antifašistickým hodnotám.

V prostředí kabaretu mají svůj původ mnohé jeho literární parodie

a anekdoty ze života bohémy (To Arbes nenapsal, Vrchlický nebásnil;

Umělci, mecenáši a jiná čeládka a také populární hříčkab lehce

ironizující poválečné opojení českou kopanou Klapzubova jedenáctka).

Jeho všestranný talent je patrný v kulturně historickém souboru

Čtení o roce osmačtyřicátém, v portrétech osobností i společnosti

předbřeznové Prahy.

Jehodlouholetá a intenzivní láska k cirkusu vyústila na začátku okupace

v rozhodnutí vytvořit kroniku cirkusového příběhu. Vzniklo tak jeho

nejvýznamnější dílo, román Cirkus Humberto, dílo patetické

oslavy dělnosti a víry v schopnosti českého člověka. Prací Divoký život

Alexandra Staviského se zařadil mezi první české autory literatury faktu.

Dílo:
Jak se dělá kabaret? – 1917
Náhrdelník: Detektivní komedie o jednom aktu – 1917
Letáky, 1917-19 – 1920
Klabzubova jedenáctka – 1922, příběh otce, který má jedenáct synů, ze kterých vytvoří profesionální, neporazitelný fotbalový tým. Bass se zde humornou formou zamýšlí i nad etikou a profesionalitou sportu.
To Arbes nenapsal, Vrchlický nezbásnil – 1930, literární parodie, které se setkaly s velkým ohlasem.
Umělci, mecenáši a jiná čeládka – 1930
Fanynka a jiné humoresky
Případ v čísle 128 a jiné historky
Šest děvčat Williamsonových
Potulky pražského reportéra
Holandský deníček
Divoký život Alexandra Staviského – 1934
Čtení o roce osmačtyřicátém – 1940
Potulky starou Prahou – vycházelo v letech 1921 – 1941
Cirkus Humberto – Cirk Umberto 1941, román byl zamýšlen jako povzbuzení českého národa, vyzdvihovány jsou spravedlnost, přímost, ctižádost, ... . Bass zde na pozadí cirkusu sleduje tři generace cirkusáků. Ústřední postavou je Vašek Karas, syn šumavského zedníka, který odejde k cirkusu, nakonec se ožení s dcerou ředitele a sám se později stane ředitelem cirkusu, předtím však vystřídá mnoho činností u cirkusu.
Lidé v Maringotkách – Též Lidé z maringotek 1942, soubor povídek z cirkusového prostředí. Tzv. cirkusový dekameron.
Kázáníčka – 1946¨
Křižovatka u Prašné brány – 1947
Dále vyšla celá řada jeho povídek, nejedná se o výbory sestavené jím, ale o posmrtná vydání jeho většinou ještě nepublikované tvorby:
Povídky – 1956
Rozhlásky – 1957
Pražské a jiné historie – 1968
Na lodi za pohádkou – 1969
Kukátko – 1970, obsahuje:
Kukátko
Rozmarná vyprávění
Staropražské motivy
Postavy a siluety – 1971
Moje kronika: Vzpomínky a korespondence – 1985
Kromě toho vytvořil řadu rozhlásků, šansonů, skečů a kupletů – některé z nich zlidověly (např. Nešťastný šafářův dvoreček)

Zpět