30.4.1883 - 3.1.1923

Životopis:
Jaroslav Hašek byl publicista, novinář a spisovatel.
Byl synem středoškolského suplenta, pozdějšího bankovního úředníka. Později do rodiny ještě přibyl o tři roky mladší bratr Bohuslav a svěřenka Marie. K životu rodiny patřily neustálé starosti, nouze a strach o existenci. Otec začal potají pít, a když bylo Jaroslavovi třináct, zemřel. Majetkové poměry rodiny se po jeho smrti ještě více zhoršily. Jaroslavovo dětství bylo poznamenáno neustálým stěhováním rodiny z místa na místo. Pocit vykořenění, otlučené domy se stísněnými dvorky, naplněné křikem ušpiněných a otrhaných dětí, malost a malichernost života, hádky na pavlačích, temné a studené byty, to byly dojmy, které jeho dětství určovaly.
Jako dítě byl Jaroslav Hašek spíše zastrašený a ostýchavý. Ministroval v kostele u sv. Štěpána a znal výborně katechismus. Po smrti otce však Jaroslav rychle překonal zábrany školy a výchovy a pod vlivem kamarádů rozvíjel svůj temperament.
Začal studovat na gymnáziu, kde byl v primě jeho třídním učitelem Alois Jirásek, kterého Hašek upřímně nenáviděl. Pro účast na politické demonstraci byl Hašek ze studií na gymnáziu vyloučen. Učil se drogistou, nakonec maturoval na Českoslovanské obchodní akademii v Praze.
Po studiích nastoupil Hašek na místo bankovního úředníka v bance Slavia. Brzy však toto místo opustil - lákal ho bohémský život, jemuž se zcela oddal. Jako tulák se vydal pěšky na cestu přes Slovensko, Halič a Uhry.
Časem se seznámil s českými anarchisty a postupně se dostal do jejich vedení. V roce 1907 byl krátce vězněn za svoji anarchistickou činnost. V roce 1907 se setkal s Josefem Ladou.

Jaroslav Hašek začal pracovat jako novinář, ale začal mít problémy s alkoholem, které se postupně zvětšovaly.
Od roku 1908 redigoval Jaroslav Hašek Ženský obzor, od 1910 satiristický časopis Svět zvířat. Přispíval do Českého slova, Čechoslovanu, Pochodně a Humoristických listů.
V roce 1911 založil Jaroslav Hašek Stranu mírného pokroku v mezích zákona, politickou mystifikaci karikující volební poměry, a vystupoval jako její kandidát. V tomto období byl spolu s F. Langrem, E. A. Longenem, E. E. Kischem a dalšími spoluautorem řady kabaretních vystoupení, kde se stal i hlavním účinkujícím.
V roce 1915 Jaroslav Hašek dobrovolně narukoval v Českých Budějovicích k 91. pluku a s ním odešel na haličskou frontu. O úmyslu narukovat téměř nikomu neřekl, proto byl nějakou dobu hledaný. V září 1915 se nechal zajmout a roku 1916 vstoupil do československých legií.
Přes Jugoslávii se Jaroslav Hašek dostal do Ruska, kde v roce 1918 v Moskvě vstoupil do české sociálně demokratické strany. V roce 1918 vstoupil do Rudé armády. Byl ředitelem armádní tiskárny v Ufě, náčelníkem oddělení pro práci s cizinci.
V prosinci roku 1920 přijel Jaroslav Hašek zpět do Prahy, kde se vrátil ke svému bohémskému způsobu života. Mnoho historek z této doby sepsal Haškův přítel Zdeněk Matěj Kuděj. Hašek působil v kabaretu Červená sedma.
Kvůli zhoršujícímu se zdraví, které bylo podlomeno alkoholem, pobytem v zajateckých táborech a prací v Rudé armádě, se Jaroslav Hašek přestěhoval do Lipnice nad Sázavou, kde chtěl dokončit své dílo. Na podzim roku 1922 Hašek v opilosti přislíbil, že koupí zchátralý dům pod lipnickým hradem. Zrekonstruoval ho a v listopadu 1922 se přestěhoval. Zde psal své humoresky i poslední kapitoly Švejka. V té době byl již těžce nemocen a ve věku nedožitých čtyřiceti let zemřel.
V roce 2005 byl Jaroslavu Haškovi na pražském Žižkově odhalen jezdecký pomník od Karla Nepraše.

Dílo Jaroslava Haška:
Jaroslav Hašek psal zpočátku především cestopisné povídky, črty a humoresky, které publikoval časopisecky. Haškovo dílo nelze přesně zmapovat, protože používal mnoho pseudonymů.
Základem próz Jaroslava Haška byly jeho skutečné zážitky. Není však vždy jasné co je pravda a co je pouze básnická nadsázka. Hašek nenáviděl přetvářku, sentimentalitu, usedlost, ironicky reagoval na sociální verše. Dalším typickým znakem jeho tvorby je odpor k mravním a literárním konvencím.

Májové výkřiky -1903, sbírka básní
Galerie karikatur - 1909
Trampoty pana Tenkráta - 1912
Dobrý voják Švejk a jiné podivné historky - 1912
Průvodčí cizinců a jiné satiry z cest i z domova - 1913
Můj obchod se psy a jiné humoresky - 1915
Dobrý voják Švejk v zajetí - 1917 ve Slovanském nakladatelství v Kyjevě
Dva tucty povídek - 1920
Tři muži se žralokem a jiné poučné historky - 1921
Pepíček Nový a jiné povídky - 1921
Velitelem města Bugulmy - 1921
Mírová konference a jiné humoresky - 1922
Dobrý voják Švejk před válkou a jiné podivné historky - 1922
Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války - 1921-1923, nejvýznamnější dílo Jaroslava Haška čtyřdílný humoristický román přeložený do 54 jazyků, několikrát zfilmovaný i zdramatizovaný. Román je mnoha lidmi spojován s ilustracemi Josefa Lady. Figuru Švejka nevytvořil podle určité své představy, ale podle návodu Jaroslava Haška.Dobromyslný obličej, klidný výraz, z něhož je patrno, že má "za ušima", ale dle potřeby dovede dělat hloupého. Hlavním rysem Švejka je ironie. Kdo má zdravý rozum nemůže brát vážně jeho "poctivost" a "vlasteneckou" horlivost sloužit v rakouské armádě. Jeho ironie je však zakryta groteskní maskou. Ironické a groteskní charakteristice Švejka odpovídá i jeho chování. Tím, že až příliš horlivě vykonává příkazy a rozkazy, dovádí je ad absurdnum a odhaluje tím vlastně bezduchost a nesmyslnost militarismu. Groteskní blbost je zrcadlem blbosti mocenského systému. Švejk se stal jedním z českých národních mýtů.

Kabaretní scény a hry:
Větrný mlynář a jeho dcera - knižně 1976

Posmrtně – většina těchto děl je sebrána z jeho rané časopické tvorby, mnohá díla byla zfimována:

Paměti úctyhodné rodiny a jiné příběhy - 1925
Šťastný domov a jiné humoresky - 1925
Za války i za sovětů v Rusku - 1925
Zpověď starého mládence - 1925
Všivá historie a jiné humoresky - 1926
Podivuhodné dobrodružství kocoura Markuse a jiné humoresky - 1927
Smějeme se s Jaroslavem Haškem - 1946, dva díly
Škola humoru - 1949
Malá zoologická zahrada - 1950
Veselé povídky - 1953, obsahují také Historky z ražické bašty
Aféra s křečkem a jiné povídky - 1954
Črty, povídky a humoresky z cest - 1955
Fialový hrom - 1958
Loupežný vrah před soudem - 1958
Terciánská vzpoura a jiné povídky - 1960
Dědictví po panu Šafránkovi - 1961
Zrádce národa v Chotěboři - 1962

Politické a sociální dějiny strany mírného pokroku v mezích zákona - napsáno 1911, knižně vydáno 1963. Tuto stranu Hašek opravdu spolu se svými přáteli založil. Založili ji v hospodě, pak ji zaregistrovali a dokonce Hašek někde v Praze kandidoval na starostu. Celé založení této strany a její pozdější popsání byla parodie na tehdejší politický život.

Dekameron humoru a satiry - 1968
Moje zpověď - 1968
Zábavný a poučný koutek Jaroslava Haška - 1973
Oslí historie aneb Vojenské články do čítanek - 1982
Svět zvířat - 1982
Švejk před Švejkem -1983, neznámé osudy dobrého vojáka Švejka
Tajemství mého pobytu v Rusku - 1985
Povídky - 1988, dva svazky
V polepšovně a jiné povídky - 1997
Když bolševici zrušili Vánoce - 2005, neznámé, utajené a pravděpodobné texty,
Nešťastný policejní ředitel - 2006, neznámé a nově nalezené texty.
 

zdroj: spisovatele.cz