*15. května 1929

Životopis:
Jan Trefulka - český spisovatel, prozaik a literární kritik - se narodil v Brně.
V době normalizace patřil ke kulturní opozici, publikoval v samizdatu a v zahraničí. Jeho dílo bývá považováno za prozaický protějšek básnické tvorby O. Mikuláška a J. Skácela.

Jan Trefulka absolvoval v Brně reálné gymnázium a na Filozofické fakultě UK studoval literární vědu a estetiku. Studium ukončil v roce 1950, kdy byl vyloučen z KSČ. Nastoupil do dělnického zaměstnání, potom pracoval jako traktorista.
Po vojenské službě studoval Jan Trefulka na Filozofické fakultě v Brně literární vědu a češtinu, ale ani tentokrát školu nedokončil. Pracoval v brněnském Domě umění, posléze jako redaktor. Vstoupil opět do komunistické strany, ale v roce 1969 byl znovu vyloučen.
 V letech 1957-62 pracoval jako redaktor Krajského nakladatelství v Brně a od roku 1962 (až do jeho zastavení) spoluvytvářel podobu liberálního kulturního časopisu Host do domu. Byl jeho posledním šéfredaktorem a jako takový se stal i nepřijatelným pro normalizátory na začátku 70. let. Trefulka, který podepsal Chartu 77 mezi prvními, pak mohl publikovat jen v samizdatu, případně v exilu.
Po roce 1989 vstoupil Jan Trefulka do veřejného života, organizoval moravskoslezské spisovatele a publicisticky propagoval moravské zájmy. V letech 1992-97 byl členem Rady české. Byl předsedou Obce moravskoslezských spisovatelů a členem první Rady České televize.

Dílo:

Jan Trefulka výrazně zasáhl do literárního života jako publicista a kritik. Ve své próze vyjadřoval zklamání svých vrstevníků, kteří se nechtěli smířit s rozpory mezi hlásáním socialistických ideálů a životní praxí.
Pojetím literatury se Jan Trefulka vzdálil od tehdejšího popisného realismu k próze s hlubším myšlenkovým zaměřením na existenční lidské problémy.
Pršelo jim štěstí - 1962, autorova prvotina, dvě povídky
- Škaredá neděle
- Pršelo jim štěstí - kritická povídka o mládeži v období stalinismu
Třiatřicet stříbrných křepelek - 1964, povídka o manželských problémech příznačných pro tuto dobu
Výmysly - 1966, povídkový soubor rovněž sledující průměty deziluzí do chování nespokojených jedinců
Nálezy pana Minuse - 1966, detektivní příběhy
V samizdatu vycházely Trefulkovy prózy analyzující psychologi hrdinů hledajících svou podstatu a důstojnost:
O bláznech jen dobré - 1973, otázka hledání vlastní tváře
Svedený a opuštěný - 1988 v Torontu
Velká stavba - 1973 v samizdatu, román je kritikou komunistické gigantománie, dílo bylo ovlivněno Kafkou a Orwellem a vystupuje s nelítostnou obžalobou stalinské brutality, promítající se do jednání a postojů „pozitivních“ hrdinů. Za tuto prózu obdržel autor v roce 1984 prestižní exilovou Cenu Egona Hostovského, určenou i pro tvůrce nezávislé literatury v Československu.
Zločin pozdvižení - 1978 v samizdatu, román má historický námět z roku 1920 o stávce v Oslavanech
Vraždy bez rukavice - 1992, soubor čtyř próz se zřetelně životopisnými rysy
Bláznova čítanka - 1998, autor předkládá soubor svých fejetonů a krátkých textů, jimiž provázel léta takzvané konsolidace a normalizace i roky po převratu v listopadu 1989.
V bludišti šlehačkových slonů - 2001
Skřipce na ptáčky - 2004
Některé Trefulkovy prózy se staly podkladem pro filmové scénáře, např. Pršelo jim štěstí, O bláznech jen dobré atd.

zdroj: spisovatele.cz