Zdena Frýbová
30. 8. 1934 - 22. 2. 2010
Životopis:
Zdena Frýbová, prozaička inspirovaná profesními romány, se narodila 30. srpna 1934 v Praze v úřednické rodině.
Maturovala na reálném gymnáziu a poté pracovala v Mariánských Lázních jako administrativní pracovnice. Po návratu do Prahy se stala novinářkou a spisovatelkou z povolání.
Frýbová debutovala v roce 1955 v deníku Práce, publikovala v různých českých a slovenských periodikách. V 90. letech založila nadaci na ochranu zvířat.
První dvě knihy publikovala pod jménem Zdenka Redlová.
Ve většině svých děl se soustřeďuje na pracovní problematiku, propojuje psychologické, kriminalistické a reportážní postupy. Často se inspirovala profesními romány A. Haileyho.
Volbou atraktivního prostředí, zajímavé společenské tematiky a dramatickým dějem jsou její prózy oblíbeny u velkého čtenářského okruhu.
Podle její prózy vznikla televizní inscenace Uzavřený pavilon – 1991.
Zdena Frýbová patří ke spisovatelům, kteří se cenzuře kontroverzních témat v době reálného socialismu vyhnuli absolutně nepolitickým psaním. Častým motivem je u ní lékařské nebo vědecké prostředí.
Podle její prózy vznikla televizní inscenace Uzavřený pavilon (1991).
Ještě před listopadem 1989 dokončuje román Mafie po česku aneb Jeden den Bohuslava Panenky, v němž otevřeně kritizuje poměry předlistopadového Československa zejména v souvislosti s korupčním chováním politických prominentů tehdejšího režimu. Aby mohla být tato kniha vůbec vydána, musela Frýbová na základě pokynu předlistopadové cenzury přepracovat konec románu tak, aby hlavní hrdina, představitel „předlistopadové mafie“, nakonec skončil za mřížemi, čímž mělo být dokázáno, že bez ohledu na všechny negativní jevy zmíněné v románu nakonec zvítězí spravedlnost a právo. Román však vychází až v roce 1990, a to včetně doslovu napsaného ještě před listopadem 1989, v němž se končící normalizační režim ústy literární publicistky Zdeňky Bastlové snaží kritiku obsaženou v románu co nejvíce zjemnit a relativizovat.
Po listopadu 1989 začíná Zdena Frýbová ve svých dílech i v rozhovorech pro média (zejména Právo) velmi otevřeně akcentovat politická témata.
Její texty ústy hrdinů románů nadále kritizují předlistopadový režim, zároveň však nezakrývají velké autorčino zklamání nad skutečností, že zločiny socialismu zůstaly nepotrestány a že prominenti tehdejšího režimu se často velmi snadno zorientovali v nových podmínkách a na svou předlistopadovou kariéru navázali kariérou ještě úspěšnější. Jako důkaz přináší román Mafie po listopadu aneb Ryba smrdí od hlavy, který volně navazuje na román Mafie po česku aneb Jeden den Bohuslava Panenky a v němž hlavního hrdinu „osvobozuje“ (na základě rozsáhlé amnestie Václava Havla udělené počátkem roku 1990 dvěma třetinám všech tehdejších vězňů) a otevírá mu dveře do polistopadového podnikání, ale i organizovaného zločinu.
Ve svých románech autorka nijak neskrývá své levicové názory, které kombinuje s velmi tvrdou kritikou korupce a organizovaného zločinu v raném porevolučním období. Hrdinové jejích románů často propadají beznaději, že „všechno je špatně“; názory tohoto typu často zaznívají zejména v psychologicko-kriminálních románech Polda a jeho volném pokračování Polda a jeho soudce, ale i ve spíše rodinně a humoristicky laděných románech Malinkatý kretén nebo Robin Druhý a jeho rodina (volné pokračování bestselleru Robin).
Dílo:
Falešní hráči
Hrůzy lásky a nenávisti
K lásce připraven
K manželství připraven
Den jako stvořený to vážnou známost
Dvě dámy v tísni
Mafie po česku aneb Jeden den Bohuslava panenky
Mafie po listopadu aneb Ryba smrdí od hlavy
Malinkatý kretén
Milostí prezidenta
Na manželství připravený
Neděle jako stvořená pro vraždu
Noc jako stvořená pro nevěru
Otcem i matkou proti své vůli
Polda
Polda a jeho soudce
Připravte operační sál
Robin
Robin druhý a jeho rodina
Z neznámých důvodů
zdroj: spisovatele.cz